Uncategorized @cs

Zpověď bezobalové mámy

Se Sylvií Vozkovou o tom, proč miluje bezobalové nakupování a o její neuvěřitelné síťovce. Sylva je máma tří dětí, která se stará o provoz prodejny na Hradčanské a ráda je součástí všeho, co prospívá jejímu okolí a světu.

Proč ti bezobalové nakupování dává smysl? 

Mám 3 děti a není mi lhostejné v čem budou žít, co jim tady zanechám.  Je i moje zodpovědnost, jak k tomu (ne)přispěji. Možná nedokážu změnit mávnutím proutku velké věci jako je globální oteplování,  masové vymírání některých druhů, bezohledné zemědělství a další výdobytky lidské civilizace. Ale můžu podle svého svědomí a vlastního rozhodnutí k tomu či onomu přispívat svým chováním a postojem.

Nedávno jsem byla na vernisáži grafik spolužáků mé nejstarší dcery. Téma bylo ekologie a každý z nich měl svou práci okomentovat. Byla jsem šokovaná vyzrálostí některých komentářů. Dojímala mě vnímavost a všímavost deváťáků ke světu, ve kterém žijí. Styděla se za svoji lhostejnost v minulosti. Utkvěl mi obzvlášť jeden komentář: „Jsme snad jediný druh, který si podřezává svou vlastní větev, jediný, který ničí své vlastní prostředí a podmínky pro život. A to si říkáme inteligentní. Nechápeme, že bez přírody nepřežijeme, že příroda jsme my.

Sama jsem se už dříve vědomě rozhodla, že jsou věci, které ovlivnit můžu a chci. Že prostředí, ve kterém žiji, si zaslouží více pozornosti a respekt. Že i já jsem součástí celku a že nechci svalovat vinu na ty „velké hráče“ a že se neztotožňuji s frázemi „stejně nic neovlivním“ nebo „s tím já nic nezmůžu“. Jsem to i já sama, kdo utvářím svět, ve kterém žiji a jednou budou žít i mé děti. Věřím tomu, že omezováním jednorázových obalů ve svém životě, tedy i bezobalovým nakupováním nepřispívám k zaplavení našeho životního prostředí téměř nezničitelným odpadem. 

Bezobalový nákup

Sylva na nákupu v Bezobalu (zdroj: bezobalu.org)

Jsou plasty opravdu takový nepřítel? 

Ne, nejsou. U některých mi vadí jejich jednorázovost, nezničitelnost, toxicita, neuvážené nadužívání, krátká užitná životnost (využití některých pytlíků trvá jen pár sekund nebo minut a pak letí do koše), jejich bezbřehé množství a nedomyšlenost jejich likvidace. Jak můžeme vyrábět a používat něco, co nevíme, kde a jak skončí? Zda nám to bude škodit nebo ne? 

Osobně nemám nic proti opakovanému používání plastových věcí. Ale při pořizování vždycky přemýšlím, jak dlouho mi budou sloužit a co se s tím stane pak. Nejde jen o plasty.

Často říkáš, že třídit odpad nestačí. Proč? 

Tomu se podrobně věnuje jiný článek na blogu. Osobně si myslím, že je dobré se zajímat o celek, o celý cyklus. U odpadků by nemělo platit „sejde z očí, sejde z mysli“. Na to je jich až příliš mnoho a vracejí se nám do života, buď v podobě recyklátů (ta lepší varianta) nebo v podobě skládek, CO2 a metanu. Moře a jeho obyvatelé by také mohli vyprávět.

„Každý z nás produkuje neskutečné množství odpadu, nesnažíme se mu předcházet a to je škoda. Přitom jejich produkce, spalování, skládkování má prokazatelný negativní dopad na náš ekosystém, na naše životy.“

Přemýšlíš, co se skrývá za obalem? 

Jasně. Lhala bych, kdybych řekla, že jsem stoprocentní bezobalák. Nakupuji někdy i jinde se zaťatými zuby :-). Přiznávám se. Jinde mě o to víc  zajímá složení potravin. Nechci, aby moje rodina jedla nekvalitní potraviny, náhražky přirozených chutí, vůní a barev. Chci jíst opravdové jídlo bez přídatných potravinových látek. Přijdou mi zbytečné. 

Chceme se mít dobře. Ty snad ne? 

Asi se nikdo netouží mít špatně. Je otázka, co k tomu potřebujeme? Nemyslím si, že čím víc, tím lépe. Zvykli jsme si na komfort, bezpečí, všechno máme na dosah, vše je dostupné a snadno nahraditelné. Nic nás nenutí neplýtvat. Chceme růst a mít stejně nebo více než druhý. Ale proč? Co je to, kam míříme? Být obklopení věcmi, mít vše na co si pomyslíme a neustále si pořizovat nové? Myslím si, že opak konzumu je cesta. Zkusit si najít spokojenost v tom, co máme, neplýtvat. Naučit se využívat nám dostupné věci dlouhodobě a kreativně . Jasně, že to není v zájmu ekonomického růstu…

Vážím si věcí, lidí a prostředí, kteří mě obklopují, navazuji s nimi vztah. Nechci si něco pořídit a za pár dní to vyhodit. Věci včetně potravin pro mě mají hodnotu, někdo je vymyslel, vyrobil, byla k tomu zapotřebí energie… I ten pytlík se musel nějak vyrobit a doputovat ke mně.

Neříkám, že je potřeba žít asketický život. I já se například hezky oblékám, mám ráda dobré jídlo, ráda cestuji. Ale přemýšlím nad tím. Potřebuji to? Nemám toho hodně? Jak to využiji a jak dlouho mi to bude sloužit? 

Nepřijdeš si někdy jako exot?

Ano, někdy si přijdu jako exot. V tašce mi nikdy nechybí pár pytlíků a síťovka, která dokáže neuvěřitelně zvětšit svůj objem, když potřebuji a nic neváží. Je pevná a můžu se na ni spolehnout. Jsem na sebe naštvaná, když ji zapomenu a potřebuji nakoupit. Občas mi vy batohu cinkají vratné sklenice. Nebojím se říct prodávajícím v běžných obchodech, ať mi věci nebalí, že mám vlastní tašku, vlastní pytlík, krabičku. Né vždy mi vyhoví, občas nechápou, ale nevadí mi to. Dokonce mě baví sledovat různé reakce. Často mi myslí, že mi vložením banánu do mikroténového sáčku pomůžou, že sladké pečivo potřebuji rozdělit podle příchutí do zvláštních sáčků a malé sáčky dát do většího. „Já vám to tam dám, je to zadarmo,“ říká s úsměvem spokojená prodavačka. V běžné samoobsluze beru použití svých obalů na zeleninu a pečivo jako samozřejmost. 

„V bezobalových obchodech si jako exot s vlastními obaly připadat nemusím, tam se s tím počítá. A když je zapomenu, jsou na mě připravení. Můžu tam přijít a nakoupit do jakékoliv čisté vlastní přinesené nádoby či pytlíku. Nebo si vyberu ty, které jsou přímo v obchodě k dispozici.“

Vlastně mě baví být větším či menším exotem a testovat svět kolem sebe. Baví mě nakupovat tak, jak mi to dává smysl. Nebylo to tak vždycky. I já jsem si zažila první čtyři návštěvy bezobalového obchodu, kdy jsem se neodvážila si něco nakoupit a třásla se v běžném obchodě při první otázce „Můžete mi to dát do vlastního?“.

Sylva v Bezobalu

Bezobalové nakupování je radost (zdroj: bezobalu.org)

Kdybys měla říct, proč miluješ bezobalové nakupování? 
  • Bezobalový obchod  má jinou atmosféru. Někdy mi připomíná tržnice, cizí země, moji babičku, dětství,  jindy zase lifestylový obchod.  Má od všeho něco. Je to výjimečná, unikátní a  smysluplná alternativa k běžným ochodům. Je to zkrátka ten malý, fajn obchůdek, ve kterém si nákup užívám. Miluju proces sypání do vlastní nádoby – ten zvuk, ta vůně.
  • Vím, že věci, které tam najdu, mají svoji hodnotu, jsou pečlivě vybírané, chutné, zkoumají se podmínky a způsob zpracování, složení. Můžu se spolehnout na to, že nekoupím zajíce v pytli. 
  • Ve velkých obchodech mě paralyzuje a stresuje velký výběr. Neumím si vybrat z obřího množství. . Nevím, podle čeho si mám vybírat. Podle obalu, ceny, slevy složení, dodavatele, podle reklamy, která na mě někde vyskočila, můžu tomu věřit? Nabídka Bezobalu mi vyhovuje, není tam od jednoho druhu přehršel značek, ale je tam vše, co domácnost potřebuje v dobré kvalitě.
  • Výhoda je, že si nakoupím, kolik chci. Je to čistě na mě. Mimo kusovky, je vše na váhu. Nemusím kupovat rozinky v malých baleních. Na to by si člověk měl i trochu dávat pozor. Je jednoduché si toho nabrat více a neuvědomit si, že cena za větší množství bude přirozeně vyšší. Když si koupím skleničku sušeného kvásku, nemůžu se divit, že platím majlant oproti sušenému kvásku v balení po dvou gramech v běžném obchodě. Je fajn se dobře dívat na cedulky, kde je cena za sto gramů nebo kilo uvedená. 
  • Neodolatelné dobroty. Spousta bezobaláčů má sortiment, kterýnajdeme jen ve specializovaných obchodech. Spousta zákazníků má své oblíbence. Já nedám dopustit na stáčené olivové oleje, tvarohy, výborné pomazánky a žitný chleba. K obědu si člověk může koupit vynikající quiche, k tomu si dát kimchi a výborné olivy. 
  • Baví mě  milá obsluha, která vždycky poradí a vysvětlí, pokud potřebujete..
  • V našich prodejnách Bezobalu najdete  bio i konvenční produkty  Konvenci se Bezobalu přestalo bránit, aby  cenově přiblížilo  zákazníkům. Za mě mají  BIO produkty velký smysl a měly by být cenově dostupnější normou.

Další články