ČASTÉ OTÁZKY

Tuto sekci budeme postupně rozšiřovat i na základě vašich podnětů.

Čím se řídí výběr dodavatelů?

Základní hodnoty

Jako jednotlivci i jako tým máme jasno v tom, kde leží naše hodnoty a priority. Vedle udržitelnosti, která se projevuje na úrovni minimalizace odpadů, je to také udržitelnost v oblasti zacházení s půdou, krajinou a zdroji. Při výběru dodavatelů vycházíme právě z těchto hodnot a zohledňujeme nejen možnosti bezobalových dodávek, ale také lokálnost a způsob, jakým byly produkty a potraviny vypěstovány a vyrobeny a jaký to má vliv na člověka, krajinu a prostředí, ve kterém žijeme, popřípadě na chovaná zvířata (prodáváme mléčné produkty).

Potřebujeme vše?

Hledat rovnováhu mezi hodnotami v případě, že není možné nakoupit některou z potravin z ideálního zdroje, to je nikdy nekončící výzva. Jsme schopní nějakou část sortimentu oželet, pokud nenajdeme vyhovujícího dodavatele. Současně se ale snažíme nabídnout vám dostatek toho, o co jako zákazníci stojíte. Olivy nebo rýže se u nás nepěstují. Takové produkty nakupujeme ze zahraničí, standardně v biokvalitě, neboť zahraniční dodavatele nemáme jak prověřit.

Bio vs. lokálnost

Pokud volíme mezi místní konvenční a zahraniční bio produkcí, volíme čím dál častěji variantu zahraniční bioprodukce. Domníváme se, že totiž intenzivní neboli konvenční zemědělství je jednou z oblastí, která v současné době planetě a krajině ubližuje v nejagresivnější a nejneodvratitelnější podobě. Dokonce víc, než emise produkované převozem biopotravin ze vzdálenější lokality.

Velké množství energie věnujeme výběru dodavatelů a přemýšlení o tom, jak  co nejvíce podpořit udržitelnost a zmírnit negativní dopad přepravy a podobně. Pokud v Bezobalu nakupujete potraviny ze vzdálenějších lokalit, můžete si být jistí, že jejich výběr probíhal vědomě a zodpovědně, že se do prodejny dostaly z pádných důvodů a byly nejlepším možným řešením v rámci hodnot, které vám deklarujeme. Chystáme se v této oblasti i k pokročilejším řešením. Na českém trhu bychom rádi začali formulovat poptávku po konkrétních dosud nedostupných komoditách

Dovolujeme si nabídnout vám pár tipů, jak nás můžete podpořit a tyto hodnoty podporovat jako spotřebitelé. Vyjma nákupu, kterým formujete poptávku, tu je hlavně zájem o téma a informovanost. Nenechte se uchlácholit reklamou nebo greenwashingem. Dívejte se do důsledku na to, kde a jak výrobek vzniknul. Informovanost jednotlivce je náročná, ale jediná obrana proti manipulaci. S kritickým myšlením a zájmem o věc je možné poznat a dál šířit obraz toho, jak vznikají plodiny v konvenčním versus ekologickém zemědělství, jaké jsou dopady přesunu textilní výroby do Asie, nebo co to znamená podporovat dotacemi hospodaření s půdou v Evropě. 

To nejcennější, co můžete do změny investovat, nejsou peníze, ale váš čas a talent. Pracujte pro hodnoty, které uznáváte. Pokud nechcete podporovat konvenční a průmyslovou produkci nákupem, pokuste se ji nepodporovat ani svojí prací – časem a schopnostmi. Tak může dojít i k pozitivnímu vyvážení cen, ke snížení cen udržitelné produkce.

Proč podporujeme biopotraviny a ekologické zemědělství?

Jde nám o kvalitu

Jednou ze stěžejních hodnot je pro nás kvalita nabízeného zboží. A to jak z výživového hlediska, tak z pohledu toho, co se děje při pěstování, vzniku a produkci. Proto ve velké míře podporujeme výrobky a potraviny pocházející z ekologického zemědělství. V oblasti potravin nabízíme k poslednímu květnu roku 2019 zhruba 60 % sortimentu v biokvalitě. Od konvenčních k biopotravinám dále sortiment převádíme ( jaro a léto 2019 například vejce, pohanka v několika variantách, sušené mango).

Cena biopotravin

Přístup “po nás potopa”, který je běžný v konvenčním zemědělství bohužel vede k současným problémům, které začínáme intenzívně pociťovat (dlouhá sucha, povodně, degradace zemědělské půdy, úbytek rostlinných i živočišných druhů, atd.). Proto stojíme pevně za ekologickým zemědělstvím i přes pravděpodobně vyšší ceny. Nezbývá, než být trpěliví. Předpokládáme, že jak bude podíl ekologické produkce narůstat, bude její cena klesat (podobně jako to bylo v Německu). 

Naše prodejny jsou certifikované BIO provozy (certifikační a kontrolní orgán je spol Biokont CZ, s.r.o.). Tomu, že si u nás kupujete BIO produkci můžete plně důvěřovat. 

Obsah našich regálů ovlivňuje dokonce i podobu krajiny

Bioprodukci podporujeme zejména proto, že ekologické zemědělství udržuje půdu živou, dbá o biodiverzitu v krajině, a v neposlední řadě je to jediný legislativně standardizovaný způsob zemědělství – certifikované bioprodukty splňují zákonem dané požadavky, které se týkají mnoha oblastí. Více o tom, kdo a jak za to ručí – https://www.lovime.bio/poznat-bio/kdo-ruci-za-bio/. Vyjma zmiňovaného přístupu ke krajině a k půdě jsou to zejména životní podmínky zvířat. 

Voda je nám drahá

V současné době je důležité zmínit souvislost mezi způsobem zemědělství, kvalitou vody a schopností půdy ji zadržovat. Intenzivním zemědělstvím se půda utužuje a není schopná vstřebávat a zadržovat vodu. Ekologicky obhospodařované půdy jsou živé a půda ani voda nejsou znečišťovány syntetickými látkami.

Dodavatelé

Mezi naše významné dodavatele v téhle oblasti patří Probio nebo Bemagro, Biopekárna Zemanka nebo Bio Nebio. Ale i drobnější zemědělce, kteří biocertifikaci nemají, prověřujeme tak, abychom si byli jistí, že hospodaří v souladu s našimi hodnotami a snažíme se je motivovat k dalším pokrokům v této oblasti.Veškeré podrobnosti o ekologickém hospodaření, legislativě, metodách chovu i pěstění, najdete na lovime.bio. Pro všeobecný přehled si vás dovolujeme odkázat na podstránku https://www.lovime.bio/poznat-bio/.

Jak to chodí s obaly mezi Bezobalu a jeho dodavateli aneb jak vypadá to, co jako zákazníci nevidíte?

Vratné nádoby ve skladu

Na bezobalové dodávky dbáme v nejvyšší možné míře. Ideálním způsobem dodávání jsou pro nás vratné obaly – různé boxy, dózy, kanystry a kyblíky, které kolují mezi námi a dodavateli. Do skladu se dostanou plné a po spotřebování zboží je prázdné vracíme při další dodávce dodavateli, který je vyčistí a připraví pro další použití. Za všechny jmenujme  třeba dodavatele oleje (kanystry), Biopekárnu Zemanka (uzavíratelné boxy na sušenky a krekry), dodavatelku kávy z BirdSong coffee, firmu Lifefood (dózy na tyčinky Lifebar), nebo gastro dózy, ve kterých nám zaváží pomazánky z malé firmičky Naše kaše. Takto fungují také dodávky koření od firmy Benkor, díky čemuž nevznikne množství problematických sáčků. Sáčky na koření slouží obvykle k prodeji malých množství a nedají se recyklovat, protože jsou vyrobené z kompozitních materiálů ( Pouze jednodruhové obaly vyjma tetra pack se po vytřídění recyklují. Kombinace plastu, papíru a aluminia na obalech másel, koření, nebo třeba i PET lahví potažených folií z jiného druhu plastu znemožňuje recyklaci). V oblasti kosmetiky a drogerie jsou naše postupy stejné. Napřiklad i pro dodávky stáčené ekodrogerie z brněnské firmy Tierra Verde jsou určené vratné kanystry.

Vratné obaly v obchodě

Obaly, ve kterých v Bezobalu nakoupíte potraviny, jsou bez výjimky vratné. Platí to pro limonády, pivo, víno, zavařeniny, veškeré mléčné produkty. Skleněné obaly jsou zálohavané. Ve vratných, popřípadě znovupoužitelných obalech, nabízíme také většinu kosmetických produktů – dózy od krémů a květových vod.

Nevratné obaly

Část sortimentu není možné nakupovat od dodavatelů ve vratných obalech. I v tom případě ale hledáme a nacházíme řešení, které minimalizuje odpad v obrovské míře. Nakupujeme veliká balení jednotlivých položek, většinou v papírových pytlích, které dále poskytujeme k upcyklaci. Vznikají z nich batohy a kabelky nebo poslouží pro potřeby některých spřátelených eshopů, které je využívají k rozesílání objednávek.

Opravdu to myslíte se Zero Waste vážně? Nulového odpadu přece není možné dosáhnout.

Zero Waste je přístup usilující o minimalizaci produkce odpadu, především prostřednictvím prevence jeho vzniku – ať na úrovni domácností nebo v rámci výroby či poskytování služeb. Nula v názvu není ultimátní metou, ale spíše symbolickým, motivačním ideálem k redukci ekologické stopy v co největší možné míře (která může být pro každého jiná). Více se o konceptu Zero Waste dozvíte na stránkách konference Bezobalu o Zero Waste, kde je ke shlédnutí i přednáška světové ikony Zero Waste Bey Johnson, která roční odpad své čtyřčlenné rodiny vměstná do jedné zavařovačky. Jak na to se dozvíte v její knize Domácnost bez odpadu a na našich workshopech.

Proč je podle vás potřeba prevence vzniku odpadu? Vždyť problém řeší recyklace a Češi jsou v ní prý dobří.

Kolem recyklace existuje mnoho mýtů, především ohledně její efektivity. Například můžete slyšet, že jsme na dobré cestě, protože recykluje čím dál více – to je sice pravda, ale ve skutečnosti je tomu však hlavně proto, že se produkuje čím dál více odpadu. Podstatná je proto procentuální efektivita recyklace.

Média běžně zaměňují čísla reálně zrecyklovaného materiálu za statistiky objemu odpadu, který se do třídících linek dostane.

Jaký je rozdíl mezi bezobalovým obchodem a bezobalovým koutkem?

Když se mluví o bezobalových obchodech, často dochází k nedorozuměním ohledně významu tohoto pojmu.

Výrazem bezobalový obchod (případně bezodpadový obchod – v angličtině Zero Waste Shop či Packaging Free Store apod.) se označují obchody, které:

  • Mají sortiment výhradně či převážně (alespoň z 90%) nebalený či ve vratných obalech
  • Vybízejí zákazníky k nošení vlastních obalů a umožňují jejich odvažování (tzv. tárování)
  • Motivují dodavatele k šetrné distribuci zboží (ve velkokapacitních meziobalech, pokud možno vratných – tj. cirkulujících mezi dodavatelem a prodejcem či alespoň plně recyklovatelných)

Dále existují obchody, které sice umožňují nákup na váhu, avšak:

  • mají pouze část sortimentu nebalenou – tyto sekce obchodů se označují jako bezobalové koutky (bulk / zero waste corner)
  • Nevybízí zákazníky k nošení vlastních obalů či neumožňují jejich odvažování (tárování), případně nabízí místo toho násyp do jednorázových obalů (papírových pytlíků a pod.) – ty se označují jako prodejny s váženým zbožím (bulk shops)
  • Pokud by snad existovaly obchody, kde by se zboží pouze přesypávalo do dávkovačů z jednorázových koncových balení a vydávalo za bezobalové, byly by takové označovány za podvodníky :-).

U pokladny - stravenky, karty

V našich prodejnách je možné platit platebními kartami. Stravenky nepřijímáme a neplánujeme to. Vychází to z naší rešerše toho, jakým způsobem stravenky přerozdělují peníze ve společnosti, které zájmové skupiny do tohoto systému mluví a kde se daní zisky z nich.

Bazar obalů

Do bazaru obalů přijímáme šroubovací sklenice, které myjeme v myčce v zázemí obchodu a dál je nabízíme zákazníkům. Tato služba je bezplatná. Rádi vaše nádoby uvítáme, prosíme vás ale, abyste brali ohled na ostatní i na náš personál a přinášeli pouze čisté a neporušené sklenice, vždy kompletní i s víčkem. Ostatní nádoby – plechovky a dózy od rozpustných káv, dětských výživ apod. nemáme možnost udržovat a mýt, proto je, prosím, do obchodu nenoste.

Předobjednávky

Máme pochopení pro to, že se vám do obchodu nechtějí vážit zbytečné cesty. Spousta z vás nemá ani jednu z našich zatím tří prodejen za rohem a tak vás často napadá, jestli byste si mohli zboží předobjednat nebo rezervovat. Je to mrzuté, když na vás nezbude čerstvý koláč jenom proto, že chodíte později ze zaměstnání, nebo když se vydáte z daleka pro velké zásoby a něčeho z vašeho nákupního seznamu nemáme dost. Věřte ale, že prodavači v bezobalových obchodech mají často plné ruce práce s doplňováním zboží, vážením, údržbou sklenic do bazaru. Na případné předobjednávky a rezervace naše kapacity nestačí. Snažíme se alespoň v co největší míře vyhovět telefonnímu prověřování dostupnosti. 

Proč?

Na prodejnu na Hradčanskou přijde denně tři sta lidí. I kdyby pouhá desetina, nebo třeba i snad setina, chtěla rezervovat jednu dvě položky, zaměstnalo by to provozní nebo prodavačky na dobu, kterou teď věnují objednávkám zboží, jeho doplňování a práci za kasou. Věříme, že navzdory hranicím našich možností půjdete cestou zero waste a bezobalového nakupování s chutí.

Jak je to s cenami v Bezobalu?

Podnikáme zodpovědně. Ceny potravin a produktů v Bezobalu nejsou založeny na vysoké a nesmyslné marži. Jsou důsledkem kvality zboží a okolností jeho vzniku. Naším hlavním cílem je přispět k udržitelnému obývání planety. Snažíme se tak nejen zamezit vzniku obalů, ale máme další důležité cíle. Například podpořit ekologické zemědělství a zodpovědné podnikání.

Nabízíme velký podíl sortimentu v prémiové kvalitě a bio kvalitě. Do složení sortimentu se významně promítají hodnoty naší organizace. Neprodáváme průmyslové výrobky, které se vyrábějí ve velkém z levných/neeticky/neekologicky vzniklých surovin, jejichž cena může být nižší. Nabízíme možnost nakupovat zodpovědně vůči planetě.

O tom, jak se v ceně odráží postupy konvenčního versus ekologického zemědělství, se píše také na blogu našeho dodavatele raw výrobků. Článek o tom, jak nefér hraje “klasické” zemědělství je  perfektně uveden do kontextu a hovoří o mnoha souvislostech mezi náklady a výnosy pěstování a produkce.

Provozní náklady

Drobní dodavatelé mívají vyšší provozní náklady. Podobné je to i v ekologickém zemědělství a při produkci biopotravin. Věříme, že když myšlenku zodpovědné spotřeby podpoří dostatek spotřebitelů i firem, poptávka ovlivní nabídku a možná i velcí výrobci přejdou na udržitelné výrobky (nebo vzniknou noví velcí výrobci) a tím se sníží jak jejich cena, tak cena surovin. A samozřejmě to dále podnítí výzkum, jak použít levnější suroviny, které zároveň nebudou mít negativní vliv na životní prostředí. Nezvolili jsme si jednoduchou cestu, ale jinak to dělat nechceme.

Sami jsme drobnými obchodníky s provozními náklady na nájmy kamenných prodejen nebo mzdy za práci, které je v bezobalovém provozu o něco více než v provozu běžném zejména díky doplňování zboží a náročnějšímu odbavení zákazníků. Přesto se nám daří držet v průměru nižší ceny, než jsou ceny v kamenných prodejnách v Praze se stejným, ale baleným sortimentem (zdravé výživy, farmářské prodejny…).

Proč váš druhý obchod provozuje Nekonzum, s. r. o.?

Pro provozování prodejen na Hradčanské a na Flořáku zřídili firmu Nekonzum s. r. o., jejímž zakladatelem a hlavním podílníkem je Bezobalu, z. ú. Našim záměrem pro zřízení této právní formy, standardní pro obchodní aktivity, bylo vyhnout se domněnkám o tom, nakolik je obchod svým ziskem skutečně soběstačný a zda ho jako neziskovka nedotujeme granty. Takové dotazy totiž zaznívaly na první prodejnu na Praze 2, která je již však také zcela finančně soběstačná. Vyslali jsme tak jasný signál, že provozováním bezobalového obchodu se i v ČR dá uživit, stejně jako jiným podnikáním. Ziskem z prodeje naopak chceme kofinancovat neziskové aktivity.

Je nákup potravin do vlastních nádob v konvenčních (obalových) obchodech podle zákona možný? Prodavačka odmítla dát zboží do vlastních obalů s tím, že podle zákona / z hygienických důvodů to není možné.

Podle průzkumu naší právní analytičky v Česku neexistuje žádné zákonné ustanovení, které by prodej potravin do vlastních obalů zakazovalo. V principu tedy obchody nemají zákonný podklad pro zákaz prodeje do vlastních nádob, ale zejména ty větší to dělají z nevědomosti, pohodlnosti, maximalizace zisku či prevence teoretických hygienických problémů. Pro podrobnosti čtěte dále, nenechte se však odradit – na konci odpovědi najdete i rady co s tím můžete dělat.

U obchodů (zejména u větších) bývají tři faktory, proč zboží takto nechtějí vydávat:

  • Neumožňují tzv. tárování, tedy odvažování nádoby zákazníka – ať už proto, že o této možnosti prostě ani nevědí, nebo protože jejich prioritou je maximalizace obratu a zisku a nechtějí si prodej tímto krokem “komplikovat”.
  • Pokud by měl zákazník znečištěný obal a prodavač by to nepoznal, bude na straně prodejce odpovědnost za reklamaci a případné jiné nároky poškozeného zákazníka (včetně např. hospitalizace a náhrady ušlé újmy), což se zejména ty větší obchody bojí riskovat. Samozřejmě kontaminovat se může potravina i u prodejce, ale tam je pravděpodobnost menší a za tu samozřejmě obchod musí a chce ručit.
  • Mohou to zakazovat vnitřní HACCP (hygienické) předpisy prodejce, aby nedošlo ke směšování produktů a materiálů prodejny s materiály zákazníků (tzn. aby třeba nečistý obal zákazníka neznečistil váhu prodejny) a nedošlo ke kontaminaci zboží nebo zařízení (obchod tím chrání sám sebe).

Co v takové situaci můžete dělat:

  • Zavolat si provozního manažera a probrat záležitost s ním. Prodavači (hlavně ve větších obchodech) se často v této problematice neorientují či nejsou kompetentní ji řešit, proto vás raději odbydou s tím, že to není možné.
  • napsat vaše vyjádření do knihy přání a stížností obchodu, případně se obrátit na jeho kontaktní adresu či linku
  • motivovat k vyjádření tohoto požadavku své blízké či ostatní zákazníky – čím více lidí a čím častěji se jim s tímto požadavkem ozve, tím spíše mu vyjdou vstříc
  • můžete je motivovat přidáním na mapu míst umožňujících bezodpadový nákup, v případě, že změní postoj

Kde najdu mapu nebo seznam bezobalových prodejen?

Česko a Slovensko

Na bezodpadové mapě serveru Reduca najdete přehled míst v Česku i Slovensku, kde lze nakupovat bezodpadově, tj. na váhu a do vlastních obalů. Nejedná se tedy o mapu čistě bezobalových obchodů, ale všech míst, kde je bezodpadový nákup možný alespoň u části sortimentu – prodejny s váženým zbožím, bezobalové koutky, e-shopy, farmy, trhy, ale také knihovny věcí apod. Mapa funguje na bázi open source – tzn. místa či jejich hodnocení do ní můžou přidávat i sami uživatelé.

Evropa

Bepakt je projekt mapující evropské bezobalové obchody a užitečný zdroj informací pro jejich provozovatele či zájemce o jejich otevření. Nabízí, v současnosti zřejmě nejúplnější, filtrovatelný seznam obchodů, který průběžně doplňuje. Seznam i mapu aktualizují sami autoři stránky a je možné jim nově vzniklé obchody a údaje k nim poslat na kontaktní email.

Svět

Bulk Finder je celosvětová vyhledávací mapa, kterou na svém blogu Zero Waste Home zporovoznila Bea Johnson. Podobně jako bezodpadová mapa na Reduca.cz i na tato mapa zahrnuje všechny druhy míst, kde lze nakoupit zboží na váhu a které přidávají registrovaní uživatelé mapy.

Nepleťme si

Bez plastu a bez obalu

Vážíme si všech konkrétních kroků, které se firmy a jednotlivci snaží podniknout, v upřímné snaze o to žít zodpovědně, prospívat ostatním i okolí a prostředí, ve kterém žijí. Současně jsme si vědomi toho, kolik nároků si okolnosti dnešní doby žádají a jak hluboké informovanosti je zapotřebí, aby člověk pronikal souvislostmi a mohl posuzovat věci komplexně. Netvrdíme, že ti, co se snaží neprodukovat plasty, dělají málo. Říkáme pouze BEZ PLASTU neznamená BEZ OBALU. I jednorázový papírový sáček je obal, který navíc většinou po jediném použití spotřebitel vyhodí. Jednorázovosti se vyhýbáme. Podporujeme opakovaně využitelné a udržitelné věci i způsoby.

Materiálová versus chemická rozložitelnost

I to co, nevidíme, může existovat. Ve snaze vysvětlit vše co nejdůkladněji, může být někdy jazyk zavádějící. Rozpad – rozklad, zmizí to – nezmizí to? Když se hovoří o odpadu a o tom, jak to s ním dopadá po pár letech, desetiletích nebo staletích co leží v příkopu, v moři, zaoraný v poli nebo zavezený na skládce, zbystřete. Ne všechno, co se (soudě lidským pohledem) rozpadne, se přemění a rozloží chemicky. A tak i plast nebo bioplast postupem času nezmizí, ale zanechá po sobě v půdě či vodě mikroplasty.

Více o tematice, včetně odkazů na odborné zahraniční studie, najdete například v tiskové zprávě Ministrestva životního prostředí Kampaň MŽP #dostbyloplastu: Nenahrazujte, předcházejte!

Třídění a recyklace

Usilujeme o to, aby vznikalo co nejmenší množství obalů. Zejména těch jednorázových. Víme, že jde o ideál, ke kterému se každý umíme přiblížit různě blízko.

V případě, že odpad v nějaké míře vznikne, je možné s ním nakládat různě. Leckdy může být použit znovu jako zdroj (kávová sedlina najde využití v kompostu, nebo se z ní vyrábí brikety, při jejichž spalování vzniká energie). Podobně může odpad najít nový účel při upcyklaci, kdy poslouží jako materiál k výrobě nového produktu.

V domácnostech se ale běžně setkáme s tím, že se odpad ocitá v popelnicích a sběrných nádobách. Pokud odpad roztřídíme podle materiálů, ze kterých je složen (kovy, sklo, papír, biologicky rozložitelný odpad atp.) a umístíme ho do sběrných nádob na tříděný odpad, putuje pak na třidící linky. To je proces TŘÍDĚNÍ. Pouze část vytříděného odpadu má potenciál být zrecyklována a znovu využita při výrobě obalových materiálů nebo produktů. Z další části se vyrábí například palivová drť. Pouze tu část odpadu, která je uvedena zpět do výrobního cyklu, je možné považovat za odpad recyklovaný. Pro představu – podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2018 zrecyklováno 27% celkového objemu komunálního odpadu. 7% bylo zkompostováno, 17% spáleno a zbylých 49% skládkováno.

Nejlepší je odpad, který nevznikne.