PRVNÍ BEZOBALOVÝ OBCHOD V ČESKÉ REPUBLICE

V roce 2014 jsme otevřeli první bezobalový obchod v ČR. Do dnes se držíme mezi Evropskou špičkou.

Koncem ledna roku 2020 jsme se rozloučili s první testovací prodejnou na Bělehradské. Touto dobou jsme provozovali tři prodejny a neziskovou organizaci. Měli jsme přibližně čtyřicetičlenný tým, co táhne za jeden provaz. Řešíme jak se dále profesionalizovat. Přemýšlíme i o cestách, jak udělat bezobalové nakupování dostupným pro širší okruh lidí. Zaměřujeme se i na hloubku toho, co děláme a proto se pouštíme do velkoobchodu a výroby, projektů, které nám umožní lépe kontrolovat kvalitu i množství odpadu. Nedávno tomu ale bylo ještě docela jinak.

Počátky

První zárodek bezobalového prodeje začal u Ondry v bytě v podobě hromadných objednávek, které si známí rozsypávali mezi jednotlivce. Když po dvou letech objem zboží dosáhnul rozcestí, kde bylo potřeba rozhodnout, volba byla pokračovat do větších prostor, nebo tuto činnost ukončit. Prostor Bělehradské prodejny byl pronajatý od Prahy 2 v květnu 2014 pro tento přesun. Po rekonstrukci prostoru došlo k otevření prodejny v září 2014 pro komunitu známých a následně pak v listopadu 2014 i pro veřejnost.

Účelem testovací prodejny byl průzkum několika oblastí:

  1. Zákazníci – Budou ochotni chodit s vlastní nádobou nakupovat? Přijmou nový systém prodeje?
  2. Dodavatelé – Dokážeme je přesvědčit, aby nám dodávali ve velkých baleních či dokonce do vratných obalů? Budou se s námi bavit, když nemáme žádné zkušenosti ani historii existence?
  3. Regulátor – Přijme hygiena nový systém prodeje? Nepřijde k nám SZPI rovnou zavřít?
  4. Provoz – Je to vůbec možné udělat?

V roce 2014 v ČR neexistovala žádná bezobalová prodejna a v okolních státech v Evropě jich bylo také dost poskromnu. V Německu vznikala první prodejna také v roce 2014, v UK byl už v roce 2012 příklad Unpackaged, který ale zkrachoval. Prostě to byly neznámé vody, které si vyžádaly testování. Není tedy divu, že když se vydáte po ČR do bezobalových obchodů, tak si často budete připadat, jako u nás na Bělehradské. Nebyla dostupná jiná inspirace ani u nás, ani jinde. Nyní už najdete spoustu inspirativních obchodů po celé Evropě. Německo, Belgie, Itálie a Slovensko patří podle mne mezi velmi inspirativní země, ale i k nám na prodejny jezdí také velké množství zájemců, jelikož se nám daří držet se mezi Evropskou špičkou.

Bělehradská se stala hnízdem podobně smýšlejících lidí a mediálně se rychle šířilo povědomí o Bezobalu. Na dvorku bylo za ty roky dost živo – exkurze škol i firem, workshopy, rozhovory s médii, příprava obaláků na CF kampaň, výroba různých regálů atd. Poštěstily se nám i vzácnější události jako návštěva neziskové organizace z Thajska, hostili jsme Beu Johnson, dělali rozhovor pro DVTV, fotili kampaň pro podporu udržitelného podnikání, dělali rozhovor s Margit Slimákovou apod. Dobu největší slávy zažila prodejna na Bělehradské v květnu 2017, kdy měla tržby 682 589 Kč.  Bylo to období úspěšného dokončení crowdfundigově-osvětové kampaně „Co se mi stalo“ na Hit Hit – kde také najdete celé video. V té době prodejna Bělehradská finančně „táhla“ celou neziskovou část Bezobalu (obchodní část neexistovala do srpna 2017).

Prodejna od 2014 dlouho fungovala na dobrovolnické bázi (termín – dobrodavači), následně se posunula do půl na půl – kde polovina lidí byla za práci placená a polovina byla na dobrovolné bázi. A nakonec se posunula do zcela placeného modelu, ale samozřejmě o HPP si tenkrát nikdo nenechal ani zdát. Samoobslužnost fungovala a pozornost se nepřesunula zpět, ale upínala se k prodejně Pod kaštany. Jak to vypadalo se samoobslužnými prodejnami, je jiný příběh, takže zpět k Bělehradské.

Proč jsme ukončili provoz Bělehradské

Prodejna dosáhla svého limitu, který není dostačující. Nemá kompletní sortiment, který naši zákazníci již očekávají. Noví zákazníci se na Bělehrad stále dokola chodí ptát na drogerii, kterou viděli na Facebooku nebo na webu. V dubnu 2015 bylo na prodejně 55 položek, nyní v prosinci 2019 se číslo dostalo na 270 položek. Prostor jsme nafukovali dost dlouho, ale už tam prostě víc nevejdeme.

Prodejna je zastrčená na dvorku. Toto bylo dobré pro rozjezd, jelikož nájem prostoru byl velmi přívětivý ale nyní, když už Bělehradská není jedinou prodejnou, je nepřístupnost prodejny značnou nevýhodou. Tržby už nestačí na pokrytí nákladů. Ty postupně rostly zvyšováním platů prodejního týmu a také zavedením hlavních pracovních poměrů.

Prodejna patří do neziskové části a to je nesystémové a stojí to zbytečnou energii. Faktury na jiný subjekt, smlouvy na jiný subjekt, neziskovka má zodpovědnost za něco, co neřídí, zmatení dodavatelů a dalších externistů zda jednají s Bezobalu či Nekonzumem, ….. Pouhé přeprodání prodejny do obchodní části není možné, protože prostor je pronajatý na Bezobalu a městská část ho Nekonzumu nepronajme. Ale ani tento krok není žádoucí, protože opouštíme testovací model prodejny a jdeme vstříc modelu, který je samoobslužný se širší nabídkou.

Rozloučení s touto prodejnou je pro Bezobalu důležitým milníkem, který musí být dobře vysvětlen, především naším zákazníkům. A co dál?

Bez prodejny na Bělehradské by Bezobalu nebylo. Její mise je úspěšně splněna. Otestováno. Dodavatelé dodávají, zákazníci nosí vlastní nádoby a regulátor nás toleruje. Jsme vděční, že to tak je a že je o nákup potravin bez obalu zájem. A nás čeká další kapitola. Bezobalu se transformuje na další level.

Podpořte projekty Bezobalu!

 

Naše projekty